Čeština je krásný jazky. Anglicismy v ní musí být opodstatněné, říká spoluautorka projektu Červená propiska

„Čeština je láska,“ tvrdí Sabina Straková, autorka projektu Červená propiska, korektorka a knižní influencerka. Proč se dle ní na náš jazyk čím dál víc zapomíná? To uvedla v rozhovoru pro rádio Zet.

„Čeština je náš mateřský jazyk a hodně se na ni zapomíná vlivem různých anglicismů. My jsme se s kamarádkou Karlou rozhodly šířit lásku k češtině na sociálních sítích,“ komentuje Straková svou lásku k českému jazyku. „Je to složitý jazyk, ale krásný. Zdrobněliny třeba v angličtině nevytvoříte,“ dodala v rozhovoru s moderátorem Ondřejem Albrechtem.

Se svou spolužačkou z vysoké školy založila projekt Červené propisky, který češtinu jako jazyk podporuje. „Byl to nápad Karly. V té době žila na Mallorce a dělaly jsme korektorky. Nejdříve byl nápad s psaním blogu a pak jsme se rozhodly založit i Instagram a vznikla Červená propiska. Snažíme se šířit lásku k češtině a poukazovat na nejčastější chyby v jazyce pomocí emotikonů. Myslíme si, že je to tak snadno zapamatovatelné – proto ty smajlíci. Rozhodně se ale nesnažíme někoho za chyby pranýřovat. Vydaly jsme i dvě knihy, kde ukazujeme nejčastější nešvary v českém jazyce. Máme na Instagramu i diktát,“ popisuje projekt.

Anglicismy, které se do českého jazyka dostávají, nemá milovnice našeho jazyka v lásce. „Určitě nejsme puristky, že bychom nechtěly anglicismy v češtině, určitě mají své místo, ale musí být opodstatněné. Nemám ráda, když anglicismy nahrazují česká slovíčka. Možná jsem stará škola, ale prostě se mi to nelíbí,“ uvádí.

Jak jsou na tom dle Starkové dnes děti s výukou češtiny? „Nedokážu říct, jak si vedou na školách, ale myslím, že Instagram má na to pozitivní vliv, protože vznikají různé vzdělávací profily. Je i hodně knižních influencerů, které nabádají ke čtení,“ říká.

Posledním projektem Červené propisky je kniha E-maily a jejich (ne)pravidla. Podle Strakové kolabují Češi u emailů už v předmětu. Chybí mu podstata a nic nesděluje. Chybí i uvědomění si, že se jedná o formální komunikaci. „Nejčastěji jsou chyby i v oslovení, v rozloučení emailu. Pokud se bavíme o formálním emailu, tak by mělo zaznít: „Vážená paní/pane.“ Začínat formální email pozdravem „Dobrý den“ už dnes není vhodné. A používat v nich smajlíky se nesluší vůbec.“