Historik farmacie: Lékárníci dlouho patřili ke společenské smetánce. Židovští farmaceuti měli za války nelehký osud

15. listopadu 2021 17:54, Barbora Koubová

Tomáš Arndt, Rádio Z

Ačkoliv nikdy nedosáhli vrcholu, ve společenském žebříčku mířili hodně vysoko. Lékárníci mají v českých zemích silnou tradici, a ještě před vznikem Československa patřili ke společenské smetánce. Jak se jejich úloha a postavení měnilo v průběhu dějin? O tom povyprávěl historik farmacie Tomáš Arndt v Interview Martina Kováře.

Lékárny s Davidovou hvězdou v čase šoa je dílem lékárníka a farmaceuta Tomáše Arndta. Kniha se zabývá osudy majitelů lékáren a farmaceutů v Československu před i během druhé světové války a sleduje jejich životy i změnu společenského postavení s ohledem na odlišné politické situace. Jak sám Arndt uvádím, k židovské kultuře má celý život velmi blízko a osudy některých vědců nebo podnikatelů ve farmaceutickém prostředí stojí za pozornost.

Před druhou světovou válkou představovala profese lékárníka výnosné a drahé povolání. „V českých zemích lékárna představovala výnosný byznys. Lékárníci sice nebyli tak vysoko jako lékaři, ale jejich profese představovala silnou tradici. Podíleli se na výzkumech, byli i členy odborných společností,“ uvádí Arndt, jenž v současné době působí na Farmaceutické fakultě  v Hradci Králové. Kvůli svému vzdělání však lékárníci nebyli považováni za plnohodnotné vysokoškoláky. Jejich studium totiž trvalo pouze dva roky.

Postavení židovských lékárníků se začalo měnit během Druhé republiky, kdy neexistovalo, aby lékárník získal licenci k postavení vlastní lékárny. V Protektorátu Čechy a Morava pak byli židovští lékárníci často nuceni se již otevřených lékáren zbavit. Tomáš Arndt pak zmiňuje osud manželů Fantových, kterým se podařilo koupit a zachránit krachující lékárnu. Oba manželé však byli nakonec posláni do vyhlazovacího tábora, kde zahynuli.

Lékárníci v Terezíně

Zajímavostí je pozice židovských lékárníků v koncentračním táboře Terezín. Tamní farmaceuti byli totiž součástí zdravotnické služby a jak Arntd uvádí, připravovali a třídili léky, které pak byly rozesílány do židovských ghett. Právě i kvůli tomu byli lékárnici v ghettech velmi respektováni.

Nelehkou situaci měli lékárníci i v únoru 1948 při nástupu socialismu. Farmaceutům bylo zakázáno podnikat a podniky byli zestátněny. Arndt pak v tomto případě zmiňuje spojení: „socializace lékáren.“

V České republice jsou dnes farmaceuti řazeni mezi vyšší zdravotnický personál, společně s lékaři a zubaři. Vzdělání potřebné pro vykonání této profese se získává absolvováním nejméně pětiletého studia. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv se v České republice nachází k říjnu roku 2021 celkem 2 356 lékáren. Prestiž povolání dnes ovlivňují různé vnější vlivy a ani tento obor se nevyhne kritice a lékárny jsou často označovány jako „komerční subjekty.“

Poslechněte si celý podcast Interview Martina Kováře